Co bychom měli čekat od sci-fi, které je v komiksové verzi kultovní? Asi taky kultovní film, že. Ale to bychom měli mít opravdu zkušeného tvůrce. Nejlépe Ridleye Scota, Jamese Camerona, nebo třeba i George Lucase.
Bohužel nový komiksový film patří mezi ty filmy, které sice mají velkou hype reklamu a velké předsevzetí, že to bude unikátní, ale v rámci zkušenosti režiséra to tak velké není.
Jedním z producentů je přímo i Steven Spielberg, který si občas natočí své filmy, občas pomůže zkušenému režisérovi aby natočil úspěšný film. A také sbírá hodně látky na nové filmy.
První byly Trasformers, dále G. I Joe a prozatím poslední je zfilmování japonského Anime komiksu Ghost in the Shell.
Komiks Ghost in the Shell byl možná i předlohou pro některé částí trilogie Matrix. A také by měl být prvním samostatným velkofilmem americké herečky Scarlett Johansson, která za svojí roli prý dostala 10 miliónů.
Obě části filmu, jak komiksový cyberpunk, tak i slavná Scarlett nejsou dokonalé. V rámci nezkušeného režiséra Ruperta Sanderse jsem očekával více, něž jsem dostal. Znám o dost slavnějších a lepších filmů, co bych viděl v kině radši. Prvním je Scottův Blade Ranner, který před dlouhými třiceti lety dokázal vytvořit kult.
Film roku 2017 Ghost in the Shell staré historii nesahá ani po paty, je to sice dobrý letošní film, možná i film měsíce, ale určitě bude několik filmů lepších než film, který se z hvězdy Scarlett Johansson snaží udělat ještě větší hvězdu.
Začneme herci. Krom Johanssové, kterou ještě čeká pořádná Star pozice, se ve filmu objeví i další slavní herci. Francouzka Juliette Binoche má důležitou roli tvůrkyně naší hlavní hrdinky. Druhou hvězdou, pro někoho i méně překvapivou, je japonská hvězda Takeši Kitano, který dává odkaz pro Japonce, že to není jenom americký film. Čtvrtou hvězdou je mladší z rodu Pittů , Michael Pitt, který dává celému filmu hvězdy lesk. Tato čtveřice dává celému snímku kvalitu, jak by asi měl mít.
Ale film není ale jenom o tom, jak čtyři slavní herci dokážou hrát, důležitá je hudba, design, a hlavně stavby (jak reálné, tak CGI). Ne že by nebylo vše dobře udělané a kvalitní, aby to bylo vše vytvořeno co nejreálněji, ale obrazem to není tak úchvatné, jak by se asi v blízké budoucnosti dalo čekat.
Dalším důležitým prvkem je hudba, ale ta taky mě trocha zklamala. Sice jsem viděl už několik ukázek, které mně trocha navnadily. Ale pro mě neznámí autoři (Clint Mansell, Lorne Balfe) nedokázali vytvořit hudbu, která by přesně sedla k filmu.
Sice v některých okamžicích to bylo přesně to, co bych čekal, ale zbytek takový neslaný nemastný. Radši vzpomínám na nového Trona, který svojí hudbu (Daft Punk) dokázal prodat a skladby se hodily přesně ke stylu filmu.
A dalším prvkem je i obraz. Novinářská projekce byla v IMAXu, a tak jsem doufal v pořádný kus k vychutnání. Bohužel jsem nedočkal, v některých okamžicích jsem si říkal, kde je 3D, a v dalších jsem si v duchu říkal, že bych klidně mohl vidět i film jenom na velké televizi, protože plátno IMAX není to samé jako IMAX promítání. Kde jsou ty časy Star Treku, Nolana, kde tvůrci dokázali vzít ještě staré analogové kamery (70 mm + IMAX formát) a zachytit každý detail, aby každý, kdo film sleduje, viděl více než pouze na své velké LCD televizi.
Ghost in the Shell se nepovedlo. Prostě je to nezkušeným režisérem a slabou hudbou. Prostě se tvůrci hudby a celého filmu měli snažit více, než do filmu pustili.
Původní vydání článku 29. března 2017 – Kritiky.cz
