Poté, co se Ash Williams (Bruce Campbell) pomocí přenesení času dostane do rytířské doby, začíná jeho další dobrodružství. Je vyslán, aby nalezl Knihu mrtvých. Ta dokáže zničit příšery, které ve středověku řádí, ale také ho dokáže přenést zpět do současnosti. Ash ale poplete zaklínadlo a stane se, že Armáda temnot vyvolá krvavou hrůzu. Jediný Ash je dokáže porazit…
Po příběhu o Ashu Williamsovi a řádění démonické knihy Necronomicion ve středověkém prostředí toužil Sam Raimi již u druhého filmu ze série Evil Dead, nakonec na něj ovšem po náznaku ve finále druhého filmu došlo až na potřetí. V roce 1992 tak vznikl třetí film s Brucem Campbellem v jeho nejslavnější roli, který výrazně ubral na hororu a vydal se spíše komediálnější cestou. Důležité ovšem je, že třetí Smrtelné zlo zůstalo nadále brutální, černohumorné a především audiovizuálně nápadité, kdy se Sam Raimi zvládl nevyčerpat především i díky tomu, že na to tentokrát šel skutečně trochu jinak.
Středověké dobrodružství odehrávající se v období existence krále Artuše je jedna velká šílenost, ovšem neskutečně zábavná šílenost, kterou očividně opět točil někdo s velkou fantazií a záchvěvy hyperaktivity. Raimi tentokrát nevsadil na snahu překonat dvě předchozí dobrodružství Ashe Williamse a natočil neskutečně zábavnou fantasy, která má spousty vztyčných bodů se svými předchůdci. Pořád jde víceméně o béčko, které koketuje s produkčními limity, Raimi ovšem tehdy za pořád relativně skromných 11 milionů dolarů zvládl vše vykoupit právě onou audiovizuální hravostí, kdy měl štěstí i v kamerananovi Billu Popeovi (pozdější kameraman trilogie Matrix či Raimiho druhého a třetího Spider-Mana), který přijal za své Raimiho trademarky jako je kamerové víření, zkreslení prostoru, detailní záběry či naklánění prostoru, které jsou Raimiho filmu takovou běžnou rutinou a v Armádě temnot pořád tyto kamerové hrátky působí jako jedny z nejpůsobivějších v Raimiho kariéře.
Bruce Campbell mohl i tentokrát nejen předvést své fenomenální komediální nadání a výraznou bradu, ale především polohu neskutečného drsňáka, který se s motorovou pilou místo ruky a brokovnicí stává postrachem démonů i sebe samotného. Bruce Campbell se tu může díky dvojroli předvést v krapet jiném světle a ještě více projevit krapet nedoceněné herecké nadání, které má sílu především v přirozenosti. Campbell není z dnešního pohledu vnímán jako jedna z největších hororových ikon pro nic za nic.
Produkční limity vlastně nejsou takovým problémem, kdy výsledná estetika k Armádě temnot sedí a konfrontace s démony a kostlivci přesto působí poměrně epicky. Raimi v téhle středověké podívané opětovně předvedl, že i s malým rozpočtem zvládne divy a že by jednou mohlo být skutečně hezky, až Raimimu někdo dá větší obnos peněz na velký blockbuster. Samotná dobová výprava či kostýmy zvládli nepůsobit levně a za psacím stolem Raimi spolu se svým bratrem Ivanem sepsal skvěle odsýpající fantasy podívanou s hororovými prvky, která zvládla svým předchůdcům neudělat ostudu.
Pořád šlo přitom o podívanou, kterou lidé na 60 let nemusí úplně zkousnout, protože i když ubylo hororu, černého humoru a brutálního násilí zase tolik ne. U Armády temnot to tak funguje na principu, že jí dokáže plně docenit jen jasně daná cílovka, která má přesně pro Raimiho atributy slabost. A pak jen záleží, zda dá divák přednost původnímu depresivnějšímu konci či dá přednost optimističtějšímu závěru z kinoverze filmu. Oba jsou nicméně jak je u Raimiho zvykem velmi stylové.
Hail to the King baby! Raimi v roce 1992 dokončil trilogii, která byla předurčena k tomu stát se brakem. Filmař s talentem si ovšem zvládl splnit svůj sen, z Bruce Campbella udělat nesmazatelnou ikonickou tvář stříbrného plátna a realizovat dost možná tu nejlepší hororovou trilogii všech dob. Jak navíc dokázal Fede Alvarez u své předělávky původního Evil Dead, nejdůležitější pořád zůstává kreativita a nápaditost. Alespoň solidní seriál Ash vs Evil Dead je důstojným navázáním na původní trilogii a slouží jako ideální náplast na fakt, že na klasickou Evil Dead 4 s Raimim za kamerou a Campbellem před ní už nejspíš nedojde. O tuhle parádní trilogii s výrazným kultovním následnictvím už ovšem lidstvo jen tak nepřijde…
Verdikt: 5 z 5
Původní vydání článku 2. listopadu 2022 – Kritiky.cz