2. Robot musí uposlechnout příkazu člověka, kromě těch případů, kdy tyto příkazy jsou v rozporu s prvním zákonem.
3. Robot musí chránit sám sebe před zničením, kromě těch případů, kdy tato ochrana je v rozporu s prvním nebo druhým zákonem
Příručka robotiky 56. vydání, 2058 n. l.
Několik desítek let jsme čekali na seriózní adaptaci nějakého díla Isaaca Asimova, přes několik pokusů věnovaných dětskému publiku (Andrew – člen naší rodiny) se do českých vln vrhla velkou rychlostí akční adaptace neslavnějšího díla autora. Je sice volná, jak se na správné americké filmy sluší, ale v určitém ohledu dává hold a čest skvělému spisovateli.
Změn u filmu je oproti předloze docela dost, a film si bere Asimova jako zdroj námětu a myšlenek, včetně tří zákonu robotiky.
Chicago v roce 2035, kdy už je svět zaplněn roboty, poslušnými, přesně plnícími tři robotické zákony. Převážná většina lidí je naprosto spokojena, pouze jedinci, jako je třeba detektiv Spooner (Will Smith) nemají tyto plechové miláčky lidí rádi. Ten ještě svoji nenávist zvětšil, když se zasebevraždí jeho takřka otec Alfred Panniny (James Cromwell), který vyvíjel novou řadu robotů. Ona to ještě ani sebevražda nebyla, protože se během několika minut zjistí, že vlastně za to může, třeba i nemusí, kdo ví, robot. A ten při odhalení uteče z místnosti, kterou Panniny opustil, byla hodně vysoko a skočil z okna. A tímto začíná zajímavé klubko postupně odhalovaných souvislostí, nových informacích, a zjišťování, kdo všechno za tím stojí? Robot, Člověk, mezinárodní korporace…
A taky jak je hezká a šikovná paní, možná i slečna, Calvinová (Bridget Moynahan), která už je sice v knížkách dost stará, ale ve filmu je to docela sympatická brunetka.
Možná, že by se Asimov otáčel ve svém hrobě, jak živý a akční film to je, jak nově pojatý, zajímavě sestříhaný, zajímavě trikově udělaný, ale možná i ne. Kdo ví, knížku Já robot napsal před dlouhými časy a tak neměl představu, jak se může jeho látka pojmout.
Filmové adaptace se ujal, pro některé lidi neznámý, režisér Alex Proyas, který natočil filmy jako je Vrána, Smrtihlav a jiné. A poprvé dostal velký rozpočet a velkou hvězdu. Hvězdu jako je Will Smith.Ano je to ten jeden z neslavnějších amerických herců – černochů. Režie se ujal zručně. Je to jeden z mála amerických filmů, ve kterém je vidět, že je za nimi hromada práce. Hlavně, akce je natočená zručně, není to Michaley Bay, ani Matrix, je to něco lepšího, protože to nenudí, a hlavně stále člověk ještě ví, co se v akci na plátně děje.
Musíme taky do tohoto filmu přičíst triky, protože roboti jsou utváření kompletně na počítači. Ale stejnou technikou, jako je natočen Glum. Tedy s věrnou předlouhou herce, který předehrával akce, aby počítače věděli, co mají vypočíst. A tak velice důležitá kooperace počítačových objektů, robotů, je zaručena. A rozhodně se v tomto filmu povedla, protože není vidět, kde končí dekorace, živí herci, a kde začíná počítačová animace.
Co na závěr? No prostě pravý letní oddechový film, plný hlášek, chytrého humoru, dobře natočené akce, která nenudí. Bez žádných velkých chyb, které by škodily filmu, který se může, i nemusí, líbit všem.
Původní vydání článku 10. února 2019 – Kritiky.cz
