Tím, že jde dnes do kin další film z historické Anglie, tak bychom měli čekat velké historické drama s postavami, které známe. Očekáváme krále Artuše, kouzelníka Merlina a historické věci. Něco jako Robina Hooda.
Nový film o Artušovi – Král Artuš: Legenda o meči – je jiný. Určitě nesplní touhy po historické epoše, kdy bylo 5. století a všichni umírali na běžné nemoce nebo na úrazy z bitvy.
Ti co znají režiséra filmy, manžela Maddony, Guy Ritchieho, tak určitě ví, co umí natočit. Pořádně se proslavil s filmy o Sherlockovi Holmesovi, v hlavní roli Robert Downey Jr, kde ve dvou filmech proslavil naprosto dokonale svůj styl.
V novém Artušovi ve svém filmařském stylu, jenom jej přemístil o 14 století dříve, stále to je v Londýně (Londynium), ale hlavní postavami je Artuš a další jeho slavní přátelé.
Je to film, jak se po smrti Artušova otce dokáže syn krále, i přes odpor svého strýce, znovu vrátit na své královské křeslo, aby se z něho stal velký vladař. K cestě za vítězstvím potká mnoho kouzelníků a mágů, mnoho temna, mnoho kouzel, a vyhraje.
Kdo zná režiséra, tak už ví, že nemá čekat klasický film. Guy Ritchie dělá všechno, co od něj máme očekávat. Rychlé a celkem přehledné střihy, zpomalené i zrychlené záběry, rychlé rekapitulace, které režisérovi zabírají jenom minuty a dozvíme se z nich ty nejdůležitější okamžiky, které by ostatní režiséři třeba natočili na půl hodiny. Je tam i plno flashforwardů, které nahrazují některé scény, které by mohly být nudné. Někteří ostatní režiséři by se mohli od Guy Ritchie učit, jak by mohli zkrátit nudné části.
Hlavní dvě postavy, král Artuš a jeho strýc Vortigern, jsou ty nejdůležitější. Charlie Hunnam se ve své roli vyžívá, ale ten, na kterým film stojí co nejvíce je Jude Law, který svého zlého krále Vortigerna hraje nejlépe jak umí. Nesmíme zapomenout i na pár herců z Her o trůny, jako je třeba Aidan Gillen, kteří doplňují hereckou sestavy. Objeví se i Mikael Persbrandt z Hobita a velký a důležitý štěk má i fotbalista David Beckham.
Nesmíme zapomenout i na hudbu, všichni asi očekáváte klasickou hudbu, která se objevila třeba v Robinu Hoodovi, ale pro ty je film zklamání. Jde spíše o vikinské chorály, které složil Daniel Pemberton, autor hudby třeba i na Krycí jméno U.N.C.L.E. Přesně se to hodí k tomu, jak režisér režíruje, a tak jsem vyšel z kina nezklamán.
Je to prostě jiný film a člověk se na to bude muset připravit, protože to prostě není obyčejný snímek, který by splňoval kritéria pro normální fanoušky, kterým stačí normální nadšení.
Je to pro mě větší zábava než Strážci Galaxie 2, více jsem se bavil a rádi si film koupím na digitálním nosiči, abych si novodobou verzi anglické historie zopakoval bez toho, aniž by mě někdo při sledování rušil. Prostě pořádný LCD, pořádný bedny a filmový zážitek.
Původní vydání článku 11. května 2017 – Kritiky.cz
