V roce 2016 se bratr slavnějšího Christophera Nolana, Jonathan Nolan, rozhodl, že ve spolupráci s autorem Star Treku, Hvězdných Válek VII a seriálu Hrdinové J.J. Abramsem, natočí seriál podle Michaele Crichtona.
Námět je to slibný, ale jde o to, aby i to zpracování bylo to nejlepší, co bychom měli v seriálech očekávat. 02.10.2016 měl premiéru, jak v USA, tak u nás v ČR, první díl, na který bylo mnoho ukázek, trailerů a příslibů, že to bude dobrý seriál.
První epizoda 10. dílného seriálu nás vrhne do futuristického parku, kde hlavní osazenstvo je tvořeno roboty. Pěkně naprogramovanými, aby se lidem nic nestalo. Park je tematický zaměřen do doby divokého západu, kde byl svět drsný, k bitkám a střelám nebylo daleko. Smrt, sex a znásilnění, jenom naštěstí robotů, je na každodenním pořádku.
Westernový park má naštěstí od normálního života schopnost resetovat každou noc, jak prostředí, tak roboty, tak si svoje zážitky pamatují jenom návštěvníci, kteří za svoje zážitky utratili velké peníze.
Jak je to ale od autora Jurského parku, tak to má i podobný jednoduchý příběh, nic není dobré, jak se zdá. Přesto, že roboti v parku mají své nastavené normy a reset během noci, kdy si nepamatují věci předchozího dne, se čas od času objeví i komplikace.
V prvním díle jsme se seznámili s hlavními postavami příběhu. Robotku Dolores (Evan Rachel Wood) a jejího milého (James Marsden), který se vrátil vlakem do města. Dále hlavního tvůrce celého komplexu a robotů Dr. Roberta Forda (Anthony Hopkins). A samozřejmě tajemného Muže v černém (Ed Harris). Tato hlavní trojka bude zřejmé páteří příběhu, kolem které se vyskytují další postavy programátorů, spisovatelů …, kteří se starají o chod parku, a robotů, kteří slouží k zábavě návštěvníků.
První díl se podařil, myslím, že to je seriál letošního roku, hezky do svého stínu odsune 10. Sérii Červeného trpaslíka i Simpsonů, které už známe. Je to zásluha tvůrců, režiséra i scénáristů, ale i velmi povedené hudby, kterou složil dvorní skladatel Her o trůny Ramin Djawadi.
Původní vydání článku 3. října 2016 – Kritiky.cz